Pravidla pro hodnocení žáků

V Praze dne 1. 9. 2010

Základní škola, Praha 10, U Roháčových kasáren 1381/19 vydává v souladu s § 30 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.

Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Čl. 1

Hodnocení

(1)   Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Hodnocení je prostředkem, nikoliv cílem vzdělávání. Jeho hlavním účelem je motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu. Součástí hodnocení je také sebehodnocení žáka a hodnocení spolužáků.

(2)   Hodnocení je součástí zpětné vazby, která vede k nápravě chybných výkonů. Z tohoto důvodu je kvalitní hodnocení předpokladem úspěšného průběhu a uspokojivých výsledků vzdělávání.

Čl. 2

Zásady hodnocení

(1)   Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:

a)     jednoznačné - formulováno tak, aby nebyl možný různý výklad,

b)     srozumitelné - formulováno tak, aby bylo pochopitelné pro žáky i zákonné zástupce,

c)     srovnatelné s předem stanovenými kritérii - formulováno tak, aby byl zřejmý vztah k očekávaným výsledkům žáka,

d)     věcné - formulováno tak, aby se dotýkalo podstaty věci a nebylo nadbytečně rozsáhlé,

e)     všestranné - formulováno tak, aby zachycovalo výkon žáka ve všech relevantních souvislostech, které ho ovlivňují.

(2)   Hodnocení je prováděno systematicky po celý školní rok.

(3)   K začátku každého školního roku metodická sdružení (1. stupeň) a předmětové komise (2. stupeň) sjednotí přístup k hodnocení ústních, písemných a grafických projevů žáka a seznámí s ním žáky.

(4)   Při hodnocení učitel uplatňuje přiměřenou náročnost, důslednost a pedagogický takt vůči žákovi, přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka, momentálnímu zdravotnímu stavu a diagnostikovaným specifickým poruchám učení a chování.

(5)   Žák má právo jedenkrát za každé pololetí v každém předmětu využít „jednu hodinu“, ve které nebude ústně ani písemně zkoušen. V takovém případě může být žákovi stanoven pro zkoušení náhradní termín.

(6)   Žák je ústně zkoušen pouze za přítomnosti spolužáků. Výjimku tvoří všechny druhy komisionálních zkoušek.

(7)   Kritériem pro hodnocení chování je dodržování školního řádu. Při hodnocení se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

Sebehodnocení žáků

Čl. 3

Cíle sebehodnocení žáků

(1)   Sebehodnocení je jednou z výchovných metod, při které si žák konfrontuje svůj pohled na sebe s pohledy vyučujících a spolužáků, a tak dospívá k reálnému sebepojetí.

(2)   Sebehodnocením žáka získává učitel další informace o žákovi, které mohou přispět ke zlepšení vzájemné komunikace a ke vzájemnému porozumění.

(3)   Žáci se učí zhodnotit:

a)     úroveň své přípravy na vyučování,

b)     kvalitu a stupeň zvládnutí požadovaných kompetencí,

c)     úroveň ústního, písemného a grafického projevu (např. samostatnost, správnost, souvislost, přehlednost),

d)     přístup a ochotu k řešení zadaného úkolu,

e)     svoji úlohu při skupinové práci,

f)      pokrok ve své práci,

g)     své chování.

Čl. 4

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

(1)   Před průběžným hodnocením učitelem zhodnotí svůj výkon žák. Při vhodných příležitostech zhodnotí výkon žáka spolužáci.

(2)   V posledních pěti pracovních dnech  měsíce října, ledna, března a června žák v jednotlivých předmětech zhodnotí svoji práci za uplynulé období do připraveného Hodnotícího listu žáka a ten si založí do svého portfolia.

(3)   Na konci každého čtvrtletí žáci na třídnické hodině zhodnotí svoji práci a konfrontují své hodnocení s hodnocením svých spolužáků a učitele.

Hodnocení prospěchu a chování při použití klasifikace

Čl. 5

Stupně hodnocení prospěchu v povinných a nepovinných předmětech a zájmových útvarech

(1)   Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech se na vysvědčení hodnotí těmito stupni:

a)     1 - výborný,

b)     2 - chvalitebný,

c)     3 - dobrý,

d)     4 - dostatečný,

e)     5 - nedostatečný.

(2)   Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se na vysvědčení hodnotí těmito stupni:

a)     pracoval(a) úspěšně,

b)     pracoval(a).

Čl. 6

Kritéria hodnocení prospěchu v povinných a nepovinných předmětech

(1)   Stupeň 1 - výborný: žák má bezpečně a uceleně osvojen vzdělávací obsah vyučovacího předmětu a chápe vztahy z něho vyplývající. Samostatně, tvořivě a logicky uplatňuje osvojené kompetence při řešení teoretických i praktických úkolů. Dokáže samostatně vyhledat nové informace, utřídit je, zařadit do již osvojeného systému poznatků a využívat je. Ústní, písemný i grafický projev je správný, přesný a výstižný. Efektivně organizuje svou práci, má pořádek na svém pracovním místě, učební pomůcky, nástroje a nářadí používá pouze k činnosti, pro které jsou určeny. Samostatně dodržuje pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Aktivně překonává drobné překážky v práci. Aktivně rozvíjí estetický vkus, tělesnou zdatnost a zručnost. Funkčně se zapojuje do práce v týmu.

(2)   Stupeň 2 - chvalitebný: žák má v podstatě uceleně osvojen vzdělávací obsah vyučovacího předmětu a chápe základní vztahy z něho vyplývající. S menšími podněty učitele uplatňuje vcelku samostatně, tvořivě a logicky osvojené kompetence při řešení teoretických i praktických úkolů. Dokáže vyhledat nové informace, utřídit je, zařadit do již osvojeného systému poznatků a využívat je. Ústní, písemný i grafický projev mívá drobné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Dokáže organizovat svou práci, zachovává pořádek na svém pracovním místě, učební pomůcky, nástroje a nářadí používá k činnosti, pro které jsou určeny. Dodržuje pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví. Překonává drobné překážky v práci. Rozvíjí estetický vkus, tělesnou zdatnost a zručnost. Samostatně se zapojuje do práce v týmu.

(3)   Stupeň 3 - dobrý: žák má drobné mezery v osvojování vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu a s pomocí učitele je schopen chápat základní vztahy z něho vyplývající. S podněty učitele uplatňuje osvojené kompetence při řešení teoretických i praktických úkolů. S pomocí učitele dokáže vyhledat nové informace, utřídit je, zařadit do již osvojeného systému poznatků a využívat je. Ústní, písemný i grafický projev mívá větší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. S pomocí učitele dokáže organizovat svou práci, udržet pořádek na svém pracovním místě, učební pomůcky, nástroje a nářadí používat k činnosti, pro které jsou určeny. S pomocí učitele dodržuje pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví a překonává drobné překážky v práci. S pomocí učitele se snaží rozvíjet estetický vkus, tělesnou zdatnost a zručnost. Je schopen se zapojit do práce v týmu.

(4)   Stupeň 4 - dostatečný: žák má mezery v osvojování vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu a s pomocí učitele je schopen částečně chápat základní vztahy z něho vyplývající. S pomocí učitele uplatňuje částečně osvojené kompetence při řešení teoretických i praktických úkolů. Pod vedením učitele dokáže vyhledat nové informace, s obtížemi je třídí a zařazuje do systému osvojených poznatků a pouze s pomocí učitele je využívá. Ústní, písemný i grafický projev má větší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Pod vedením učitele organizuje svou práci, udržuje pořádek na svém pracovním místě a učební pomůcky, nástroje a nářadí používá k činnosti, pro které jsou určeny. Pod vedením učitele dodržuje pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví a jen obtížně překonává drobné překážky v práci. Nesnaží se rozvíjet estetický vkus, tělesnou zdatnost a zručnost. Jen s obtížemi se zapojuje do práce v týmu.

(5)   Stupeň 5 - nedostatečný: žák má závažné mezery v osvojování vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu a ani s pomocí učitele není schopen chápat základní vztahy z něho vyplývající. Není schopen ani pod vedením učitele řešit teoretické ani praktické úkoly. S přímým vedením učitele dokáže s obtížemi vyhledat nové informace, které však nedokáže třídit, zařazovat do systému osvojených poznatků a využívat je. Ústní, písemný i grafický projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Pod vedením učitele obtížně organizuje svou práci, udržuje pořádek na svém pracovním místě a používá učební pomůcky, nástroje a nářadí k činnosti, pro které jsou určeny. Pod vedením učitele s obtížemi dodržuje pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví a není schopen překonávat drobné překážky v práci. Nerozvíjí estetický vkus, tělesnou zdatnost a zručnost. Nezapojuje se do práce v týmu.

(6)   Při uplatňování daného kriteria vyučující vždy přihlédne k charakteru a obsahu předmětu a u výchovných předmětů i k osobnostním předpokladům žáka.

(7)   Při průběžném hodnocení přihlédne učitel ke zdravotnímu stavu a momentální indispozici žáka.

(8)   Za výchovné předměty se považují předměty hudební výchova, výtvarná výchova, tělesná výchova a pracovní činnosti.

Čl. 7

Hodnocení chování

(1)   Chování žáka se na vysvědčení hodnotí těmito stupni:

a)     stupeň 1 – velmi dobré: žák dodržuje školní řád,

b)     stupeň 2 – uspokojivé: žák se dopouští opakovaně drobných přestupků proti školnímu řádu po udělení napomenutí nebo důtky třídního učitele nebo se dopustí jednorázového závažného přestupku proti školnímu řádu nebo má 8 až 15 neomluvených hodin za pololetí,

c)     stupeň 3 – neuspokojivé: žák se dopouští opakovaně závažných přestupků proti školnímu řádu a svým chováním opakovaně úmyslně narušuje výuku po udělení výchovných opatření nebo se úmyslně dopustí závažného přestupku nebo se dopouští šikany, nebo má více než 15 neomluvených hodin.

(2)   Udělení sníženého stupně z chování zpravidla předchází udělení výchovného opatření k posílení kázně.

(3)   Návrh na snížený stupeň z chování může podat každý člen pedagogické rady.

(4)   O udělení sníženého stupně z chování rozhodne ředitel na základě návrhu a po projednání v pedagogické radě.

(5)   Za závažné porušení školního řádu se považuje zejména:

a)     hrubý slovní nebo fyzický útok vůči pracovníkovi školy nebo žákovi školy,

b)     svévolné opuštění budovy školy během vyučování nebo svévolný odchod z akce pořádané školou mimo území školy,

c)     užívání a distribuce návykových látek ve škole a na akcích pořádaných školou,

d)     projevy šikanování ve škole a na akcích pořádaných školou,

e)     přinášení nebezpečných předmětů do školy a na akce pořádané školou nebo jejich použití.

Výchovná opatření

Čl. 8

Pochvaly a jiná ocenění

(1)   Pochvaly:

a)     pochvala ředitele školy - může udělit ředitel školy žákovi po projednání v pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti nebo školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci,

b)     pochvala třídního učitele – může udělit třídní učitel po projednání s ředitelem školy za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

(2)   Udělená pochvala je žákovi zapsána do katalogového listu a pochvala ředitele školy je zapsána také na vysvědčení.

Čl. 9

Opatření k posílení kázně

(1)   Výchovná opatření k posílení kázně:

a)     napomenutí třídního učitele – ukládá třídní učitel žákovi za drobné přestupky proti školnímu řádu, zejm. za opakované zapomínání domácích úkolů nebo školních potřeb, vulgární vyjadřování, narušování výuky, neplnění pokynů pracovníků školy,

b)     důtka třídního učitele – ukládá třídní učitel žákovi, pokud dochází k opakovaným přestupkům proti školnímu řádu, za které bylo uloženo napomenutí třídního učitele nebo dochází k závažnějším přestupkům proti školnímu řádu,

c)     důtka ředitele školy – ukládá ředitel školy po projednání v pedagogické radě za hrubý slovní nebo fyzický útok vůči pracovníkovi školy nebo žákovi nebo za jiné závažné nebo opakované porušení školního řádu.

(2)   Uložená výchovná opatření k posílení kázně jsou žákovi zapsána do katalogového listu a  prokazatelně jsou s ním seznámeni zákonní zástupci žáka.

(3)   V jednom pololetí nelze opakovaně jednomu žákovi uložit stejné výchovné opatření k posílení kázně.

Zásady pro používání slovního hodnocení

Čl. 10

(1)   Škola použije slovní hodnocení jen u žáků s vývojovou poruchou učení na základě žádosti jejich zákonných zástupců.

(2)   Slovní hodnocení je formulováno tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu ke stanoveným výstupům v jednotlivých předmětech a ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

(3)   Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

(4)   V případě převodu slovního hodnocení na klasifikaci jsou jednotlivé stupně prospěchu charakterizovány zejména následujícími pojmy:

stupeň 1 - výborný:

a)       ovládnutí učiva – ovládá bezpečně, výborně, plně, zcela, s plným pochopením vztahů, výtečně,

b)       úroveň myšlení – pohotový, bystrý, samostatný, chápavý, logicky uvažující, tvořivý, schopný úsudku, všestranný, pružný,

c)       vyjadřování myšlenek – přesný, výstižný, pohotový, samostatně rozvíjející,

d)       aplikace vědomostí a řešení úkolů – samostatný, přesný, rychlý, precizní, jistý, snadno pracující, správně členící (problém v práci), dobře organizující (práci), nacházející neobvyklá řešení,

e)       píle a zájem o učivo – mající přehled, aktivní, svědomitý, zvídavý, výborně spolupracující a reagující, pečlivý, spolehlivý, projevující zájem o předmět, iniciativní, průběžně pracující, cílevědomý, zapálený,

stupeň 2 - chvalitebný:

a)       ovládnutí učiva – ovládá vcelku bezpečně, velmi dobře, zpravidla s plným pochopením vztahů,

b)       úroveň myšlení – zpravidla pohotový, vcelku samostatný, v podstatě chápavý, zpravidla logicky uvažující, vcelku tvořivý, zpravidla schopný úsudku, vcelku všestranný, vcelku pružný,

c)       vyjadřování myšlenek – zpravidla přesný, v podstatě výstižný, vcelku pohotový, zpravidla samostatně rozvíjející,

d)       aplikace vědomostí a řešení úkolů – zpravidla samostatný, vcelku přesný, celkem rychlý, v podstatě precizní, vcelku jistý, zpravidla snadno pracující, vcelku správně členící (problém v práci), zpravidla dobře organizující (práci), nacházející řešení,

e)       píle a zájem o učivo – zpravidla mající přehled, vcelku aktivní, většinou svědomitý, zpravidla zvídavý, spolupracující a reagující, v podstatě pečlivý, vcelku spolehlivý, většinou projevující zájem o předmět, vcelku iniciativní, v podstatě průběžně pracující,

stupeň 3 - dobrý:

a)       ovládnutí učiva – v ovládnutí má drobné mezery, vztahy chápe s pomocí učitele,

b) úroveň myšlení – méně pohotový, ne zcela samostatný, méně chápavý, vykazující chyby v logickém myšlení, méně tvořivý, občas schopný úsudku, méně všestranný, ne zcela pružný,

c)       vyjadřování myšlenek – ne zcela přesný, méně výstižný, méně pohotový, občas samostatně rozvíjející,

d)       aplikace vědomostí a řešení úkolů – méně samostatný, ne zcela přesný, spíše pomalejší, méně jistý, pracující s drobnými obtížemi, správně členící s dopomocí (problém v práci), organizující s drobnými obtížemi (práci), méně samostatně nacházející řešení,

e)       píle a zájem o učivo – práce schopen bez výraznějšího podněcování, méně aktivní a samostatný, zájem o školní práci však projevuje, vcelku spolehlivý, nesoustavně pracující, méně svědomitý,

stupeň 4 - dostatečný:

a)       ovládnutí učiva – ovládá jen částečně, má značné mezery, bez pomoci učitele nechápe vztahy,

b)       úroveň myšlení – velmi málo pohotový, téměř nesamostatný, málo chápavý, selhává v logickém myšlení, málo tvořivý, téměř neschopný úsudku, jednostranně zaměřený, velmi málo přizpůsobivý,

c)       vyjadřování myšlenek – se značnými potížemi, vážné nedostatky v ústním i písemném projevu, ve správnosti, přesnosti i výstižnosti, není pohotový,

d)       aplikace vědomostí a řešení úkolů – téměř nesamostatný, pomalý, nejistý, pracující s obtížemi, bez pomoci nedokáže třídit a využít získané vědomosti, obtížně členící i s dopomocí (problém v práci), obtížně organizující i s dopomocí (práci), řešení nachází pouze s výraznou dopomocí,

e)       píle a zájem o učivo – bez přímého vedení není schopen pracovat, neaktivní a nesamostatný, neprojevuje zájem o školní práci, nesoustavně pracující, nesvědomitý.

stupeň 5 - nedostatečný:

a)       ovládnutí učiva – neovládá, ani s pomocí učitele nechápe vztahy,

b) úroveň myšlení – nesamostatný, nedostatečné logické myšlení, netvořivý, neschopný úsudku, jednostranně zaměřený, nepřizpůsobivý,

c)       vyjadřování myšlenek – se značnými potížemi, velmi vážné nedostatky v ústním i písemném projevu, ve správnosti, přesnosti i výstižnosti,

d)       aplikace vědomostí a řešení úkolů – nesamostatný, pomalý, nejistý, ani s výraznou pomocí nedokáže třídit a využít získané vědomosti, nečlenící ani s dopomocí (problém v práci), neschopen organizovat ani s dopomocí (práci), řešení nenachází ani s dopomocí,

e)       píle a zájem o učivo – bez přímého vedení není schopen pracovat, neprojevuje zájem o školní práci, odmítá pracovat, nesvědomitý.

Zásady pro stanovení celkového hodnocení

Čl. 11

(1)   Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a)     prospěl(a) s vyznamenáním,

b)     prospěl(a),

c)     neprospěl(a),

d)     nehodnocen(a).

(2)   Žák je hodnocen stupněm:

a)     prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,

b)     prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c)     neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

d)     nehodnocen(a), není-li možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

(3)   Pro určení stupně celkového hodnocení žáka na vysvědčení při použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace se použijí charakteristiky jednotlivých stupňů prospěchu podle Čl. 9 odst. 4.

Způsob získávání podkladů pro hodnocení

Čl. 12

(1)   Podklady pro hodnocení výsledků vzdělávání získává učitel zejména:

a)     soustavným diagnostickým pozorováním žáka,

b)     soustavným sledováním výkonů, projevů a výsledků práce žáka,

c)     různými druhy zkoušek (zejm. písemné, ústní, grafické, praktické,       pohybové),

d)     didaktickými testy,

e)     kontrolními písemnými pracemi,

f)      soustavným sledováním připravenosti žáka na vyučování,

g)     analýzou různých činností žáka,

h)     konzultacemi s ostatnímu učiteli, výchovným poradcem a podle potřeby         s pracovníky pedagogicko psychologické poradny.

(2)   Žák musí být v každém předmětu hodnocen nejméně pětkrát za každé pololetí, z toho alespoň jedenkrát ústně s výjimkou výchovných předmětů.

(3)   Výsledky ústních, praktických a pohybových zkoušek jsou oznámeny žákům okamžitě, výsledky písemných zkoušek do 7 pracovních dnů.

(4)   Kontrolní písemné práce se zadávají častěji a v kratším rozsahu (do 25 minut).

(5)   Termín písemné zkoušky, která trvá déle než 25 minut, zapíše vyučující nejméně jeden týden předem do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci psát pouze jednu zkoušku delší než 25 minut. Žáci budou seznámeni s termínem a rámcovým obsahem této zkoušky nejméně jeden týden předem.

(6)   Záznamy o podkladech hodnocení získaných podle odst. 1 vede vyučující v písemné podobě.

Komisionální přezkoušení, opravné zkoušky a zkoušky

Čl. 13

Komisionální přezkoušení

(1)   Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, požádá zákonný zástupce krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu poskytuje součinnost Česká školní inspekce.

(2)   V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření uvedených v Čl. 6 odst. 8, posoudí ředitelka školy (je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad), dodržení pravidel pro hodnocení žáků vydaných ředitelkou Základní školy, Praha 10, U Roháčových kasáren 1381/19. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla pro hodnocení žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu poskytuje součinnost Česká školní inspekce.

(3)   Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

(4)   Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a)     předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b)     zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)     přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

(5)   Výsledek komisionálního přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek komisionálního přezkoušení stanoví komise hlasováním. Ředitel školy sdělí výsledek komisionálního přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

(6)   O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

(7)   Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

(8)   Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

(9)   Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

Čl. 14

Opravná zkouška

(1)   Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

(2)   Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(3)   Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

(4)   Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

(5) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení Čl. 13 odst. 3 až 9.

Čl. 15

Zkoušky při stanovení náhradního termínu hodnocení

(1)   Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné jej hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

(2)   Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

(3)   Důvodem pro stanovení náhradního termínu hodnocení je zejména:

a)     opakovaná absence v celkovém rozsahu více jak 40 % vyučovacích hodin v daném předmětu a pololetí,

b)     méně jak 5 hodnocení výsledků vzdělávání žáka za jedno pololetí.

(4)   Hodnocení v náhradním termínu je ve druhém pololetí realizováno formou komisionální zkoušky.

(5)   Komisi pro komisionální zkoušku jmenuje ředitel školy.

(6)   Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení Čl. 12 odst. 3 až 7.

Čl. 16

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky

Zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky se řídí § 18 až 20 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Čl. 17

(1)   Způsob hodnocení žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech a ročnících, ve kterých se projevuje postižení žáka.

(2)   Při způsobu hodnocení žáků se zvýrazňuje motivační složka hodnocení. Hodnotí se jevy, které žák zvládl. Učitel volí takové formy a druhy hodnocení, které odpovídají možnostem žáka a na které má porucha minimální negativní vliv.

Hodnocení žáků cizinců

Čl. 18

Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků v předmětu Český jazyk a literatura se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

Postup do vyššího ročníku

Čl. 19

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření uvedených v Čl. 6 odst. 8 a předmětů, z nichž byl uvolněn, nebo pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Účinnost

Čl. 20

Tato pravidla pro hodnocení žáků nabývají účinnosti dnem 1. září 2010.

Mgr. Jindra Pohořelá, v.r.
ředitelka školy

bakaláři
ukázat na mapě

Adresa školy

ZŠ Praha 10,
U Roháčových kasáren 19/1381
IČO: 65993225
Zavolejte nám Oněmocnělo Vám náhle dítě?
Klikněte a omluvte ho včas!